Program

„Sentirete una canzonetta“

Tarquinio Merula (1595–1665): Sentirete una canzonetta, Curtio precipitato e altri capricii (Benátky 1638)

Giovanni Girolamo Kapsperger (1580–1651): Occhi soli d’amore, Libro primo di arie passeggiate a una voce con l’intavolatura del Chitarone (Řím 1612)

Giovanni Girolamo Kapsperger: Toccata 8va

Giovanni Girolamo Kapsperger: Ite sospiri miei, Libro secondo di Villanelle (Řím 1619)
Rigida Eurilla, Libro secondo di Villanelle (Řím 1619)

Giovanni Girolamo Kapsperger: Canzone prima

Benedetto Ferrari (1603–1681): Quando prendon riposti, Musiche Varie a Voce Sola (Benátky 1637)

Barbara Strozzi (1619–1677): Amor dormiglione, Cantate, ariette e duetti, op. 2 (Benátky 1651)

Giovanni Girolamo Kapsperger: Toccata 9na, Passacaglia

Giovanni Girolamo Kapsperger: Tu che pallido essangue, Libro primo di arie passeggiate a una voce con l’intavolatura del Chitarone (Řím 1612)

Claudio Monteverdi (cca 1567–1643): Signor, quel infelice, zpěv Proserpiny ze 4. aktu opery Orfeo (Benátky 1609)

Alessandro Piccinini (1566–1638): Toccata XII, Chiaconna in partite variate, ze sbírky Intavolatura di liuto et di chitarrone, libro primo (Bologna 1623)

Barbara Strozzi: L’amante segreto, Cantate, ariette e duetti, op. 2 (Benátky 1651)

Giovanni Girolamo Kapsperger: Toccata 5ta

Benedetto Ferrari: Occhi miei che vedeste, Musiche Varie a Voce Sola (Benátky 1633)

Alessandro Piccinini: Partite variate sopra quest’Aria francese detta l’Alemana

Giovanni Girolamo Kapsperger: Rugiadose van l’aurette, ze sbírky Libro quarto di Villanelle a una e più voci (Řím 1623)

Program „Sentirete una canzonetta“ otevírá posluchačům intimní svět italského 17. století – dobu, kdy se hudba odpoutala od strohé polyfonie a začala vyprávět lidské příběhy s nebývalou emocionalitou. Sopranistka Hana Blažíková a teorbista Jan Krejča se vydávají k samotným kořenům barokního stylu, kde má každé slovo váhu a každá ozdoba svůj význam. V písních a instrumentálních skladbách Kapspergera, Monteverdiho, Strozzi, Ferrariho a Meruly se střídá vášeň, melancholie, hravost i duchovní usebrání – hudba zde není dekorací, ale řečí srdce. Blažíková svou průzračnou vokální linií dokáže vystihnout jemné odstíny textu od tiché prosby až po dramatické gesto, zatímco Krejčova teorba vytváří prostor, v němž se melodie přirozeně rozvíjejí a dýchají. V prostředí kunínského zámku vznikne komorní setkání s hudbou, která nepotřebuje velká obsazení ani efekty: stačí hlas, struny a pravdivý výraz. Tento koncert je návratem k hudbě jako osobní výpovědi – k umění, které se dotýká lidské křehkosti i vnitřní síly.