Velkolepá oslava komorní hudby

Když mi dával učitel houslí a violy v sedmdesátých letech mimo školu soukromé lekce, říkával – jak jinak oslavovat pátek s víkendem v tomto bolševickém státu než klasiky, hudbou, kterou máme oba rádi. A tak do mě, jedno jestli na jaře nebo na podzim, láskyplně vtloukal například Beethovenovu Jarní sonátu a dílka Dvořáka, vyprávěl mi o carském Rusku, s jakými velkými hudebníky se setkal a nabádal mě, abych si psal deník, což jsem ke své škodě nedělal. A tak je ve mně ukotveno, že pátek prožívám s hudbou. V pátek 18. 10. jsem si tedy zajel, doprovázen svou manželkou nejlepší ze všech, do Ostravy na komorní koncert, jaký bych v Praze uslyšel asi jen těžko. Lákadlem bylo poznání Koncertního sálu Fakulty umění, což byla naše premiéra, a formaci excelentních hudebníků – Bennewitzovo kvarteto (Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas, Štěpán Doležal), které potvrdilo můj názor, že je to nejlepší české smyčcové kvarteto, Petr Ries – kontrabas, Igor Františák – klarinet, Ondřej Vrabec – lesní roh, Martin Petrák – fagot, kteří se jim vyrovnali.