Sopranistka Alexandra Polarczyk pochází z Českého Těšína, Ostravy a Rožnova pod Radhoštěm. Má polské předky a její celoživotní profesí je operní zpěv, který vystudovala na Janáčkově konzervatoři a Ostravské univerzitě ve třídě operní pěvkyně Evy Dřízgové Jirušové. Již v dětství začínala zpívat v dětském operním studiu při Národním divadle Moravskoslezském, kde ztvárnila sólové role v dětských operách Broučci, Ogaři, Kolotoč, Liška Bystrouška a další. Později účinkovala tamtéž jako hostující sólistka a mezi její sólové role patřily Pasáček (Její pastorkyňa od Leoše Janáčka), Kuchtík (Rusalka Antonína Dvořáka), Lenio (Řecké pašije Bohuslava Martinů) a Růžena / Despina v opeře (Così fan tutte W. A. Mozarta), jehož libreto přebásnil Jaromír Nohavica. Zpívala také v Českém filharmonickém sboru Brno a ve sboru Národního divadla Brno. Během studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě se poprvé seznámila se středověkými chorály Hildegardy z Bingenu. Aktivně se jim začala věnovat až o pár let později na Ostravské univerzitě, kde také o Hildegardině hudebním odkazu napsala diplomovou práci. Poprvé vystoupila s chorály Hildegardy z Bingenu na festivalu Rencontres de Louvergny v roce 2012.
Alexandry interpretace se odlišuje tím, že chorály středověké abatyše nezpívá striktně dobově, ale intuitivně a k doprovodu si volí netradiční nástroje: varhany, cimbál, citeru, klavír, indické harmonium a shruti box tureckou loutnu saz a tibetskou mísu.
V říjnu 2024 diagnostikovali Alexandře rakovinu slinivky břišní, proto se rozhodla přehodnotit dosavadní život a vrátila se právě k tomu, co jí vždy dělalo největší radost – k hudbě Hildegardy z Bingenu, která jí velmi pomáhá zvládat toto náročné období.
Fotogalerie
+4 fotografie
